Jde takhle ženská v noci parkem a najednou kus před ni chlap. Ruce roztažené a přímo proti ní. Ach, to je určitě uchyl a chce mě znásilnit, myslí si. Jde dál a potom si řekne, mam novou halenku, ještě by mi ji roztrhal, raději si ji sundám. Jde dal a chlap s roztaženýma rukama stále proti ni. Sundám si i sukni, kdo to má potom prát. Chlap pořád proti ni, ruce roztažené. Sundám si i prádlo, už je to stejně jedno, znásilní mě tak jako tak. Chlap je už skoro u ní a v tom na ni zavolá: „Uhni štětko, nesu sklo!“
