Vrah odsouzený na doživotí, uprchne po pětadvaceti letech z vězení. Na útěku se ukryje v domě na samotě, kde žije jen čerstvě sezdaný manželský pár. Vrah připoutá manžela k židli a manželku na posteli. Pak se k ní nakloní, jako by ji chtěl líbat na šíji. Najednou se otočí a odejde z místnosti. Manžel okamžitě přiskáče s židlí k posteli a šeptá manželce:
"Miláčku, viděl jsem jak Tě líbal na šíji. Lásko, ten chlap neviděl pětadvacet let ženskou, jestli se Tě bude chtít zmocnit, neklaď odpor, naše životy leží jen v tvých rukou! Dělej co chce, tvař se, že se Ti to líbí! Jen ho prosím, nenaštvi! Slyšíš! Buď statečná! Miluju Tě!"
Když se konečně podaří ženě vyplivnout roubík, šeptá udýchaně manželovi:
"Miláčku jsem ráda, že máš na věc takový názor. Je pravdou, že ten chlap neviděl pětadvacet let ženu, ale nelíbal mě na šíji! Jen mi šeptal do ucha, že jsi prostě roztomilý a chtěl vědět, kde máme vazelínu... Miláčku buď statečný! Miluji Tě!"
