Dva kamarádi jeli na kolech na výlet. Za městem uvidí stát nešťastnou dívku, která píchla duši svého kostitřasu.
„Tondo, jeď napřed, já to té buchtě zalepím a doženu tě,“ rozhodl galantní Pepík, a tak se i stalo.
Asi tak za hodinu se ti dva opět setkali.
„Představ si,“ vypráví Pepan, „Když jsem jí to kolo opravil, tak ona, že se mi musí nějak odvděčit, a tak si sundala kalhotky a řekla ‚Vezmi si co chceš!‘ A tak jsem si vzal ten štrůdl, co měla v ruksaku.“
„Dobře jsi udělal,“ pochválil Toník přítele, „ty gatě by ti beztak byly malé!“
